• Na vrchu stronki1
  • Na vrchu stronki 2
  • Na vrchu stronki3
  • Na vrchu stronki4
  • Na vrchu stronki5
  • na vrchu stranki 4,5

 

Zateplujete, přemýšlejte před tím zda Vám do domu nevzlíná voda....

Už při plánování zateplování domu je třeba nic nepodcenit. Před zateplením domu musí být provedený stavební průzkum, ze kterého vzejde celkové zhodnocení objektu. Průzkum by měl odhalit případné nedostatky a nároky budovy. Hlavně je třeba zjistit, zda Váš dům "nesaje" vodu.

Špatný podklad izolace

Předtím, než se přistoupí k samotné izolaci, je třeba připravit podklad. Zanedbání tohoto bodu může být fatální. A jaké vlastnosti podklad musí mít? Nejdůležitější je, aby byl suchý. V opačném případně by docházelo k vlhnutí konstrukce a tvoření plísní. Případná vlhkost zdiva se vám začne objevovat na vnitřních omítkách v podobě vlhkostních map. Díky solím, které jsou obsazeny ve vodě, dojde k zasolení omítek a postupnému opadání. Nezapomeňte rovněž na DTP, neboli detailní technologický postup zhotovení zateplení. Těžko je uvěřit tomu, že když v pondělí začnou v pátek mají hotovo. Veškerá lepidla a omítkové hmoty používané na zateplovací systémy, rovněž potřebuji "vyzrát", jinak řečeno uschnout, aby v budoucnu nedocházelo k tvorbě plísní. Ale na to hodně firem "nehraje".
21909-547931-1 4

Vznik tepelných mostů

Tepelné mosty vznikají především vyplněním spár mezi izolačními deskami lepidlem. Kvůli tepelným mostům dochází k tepelným ztrátám, ale také se v nich kondenzuje voda. V těchto místech mohou vznikat plísně.

Sokl a marmolit

V žádném případě nezakrývejte sokl polystyrenem  a marmolitem. Sokl nebyl nikdy jen estetickým prvkem, ale posledním článkem mezi základy a zdivem domu, kudy se odpařovaly zbytky případné vzlínající vlhkosti. V momentě když dojde k jeho zakrytí, vzlínající voda se začíná odpařovat směrem do sklepa a dochází tímto k destrukci vnítřních omítek.

Rekuperace

V neposlední míře měli byste se zamyslet nad rekuperaci, neboli zpětné získávání tepla. Přiváděný venkovní čerstvý vzduch prochází přes rekuperační výměník uvnitř vzduchotechnické jednotky, do kterého z druhé strany vstupuje teplý odpadní vzduch z objektu. Obě vzdušniny jsou od sebe dokonale odděleny soustavou kanálků, aby nedocházelo ke zpětnému průniku pachů z odváděného do přívodního vzduchu. Přes stěny kanálů teplo z odpadního vzduch přechází do přívodního, který je tak předehříván. Rekuperační výměníky dosahují vysokých účinností předání tepla, běžně kolem 90 %.